pondělí 13. února 2017

Chrono Trigger

Představte si, že můžete cestovat časem, že se můžete přemístit do minulosti a některé pochody tam pozměnit. Na toto téma bylo napsáno nespočet knih, povídek, natočeno nespočet filmů a objevuje se i v některých hrách. A už podle názvu je jisté, že čas bude hrát nemalou roli i v této hře. Hlavní hrdina se díky své technicky zdatné kamarádce zaplete do dějin nejen svého království, ale celé planety a jejích dějin.
Technicky se jedná o klasické JRPG, máme postavičku, kterou ráno matinka vykáže z postele, a pobíháme s ní po mapě. Zde je několik rozdílů, oproti podobným konceptům, na mapě na nás nikdo nezaútočí, ta slouží jen k přesunu mezi jednotlivými instancemi, tzn. městy, dungeony apod. Teprve v těchto můžeme být napadeni, u některých nepřátel se můžeme napadení vyhnout a při boji se pohled nemění, zůstává na něm naše skupina a nepřátelé, ale k bojům se ještě vrátím. Jelikož hra původně pochází z roku 1995, kdy vyšla na SNES (Super Nintendo Entertainment System) je grafika pro DS mírně přepracována aby si zachovala své původní kouzlo a rozhodně neurazí i oko moderního hráče. Prostředí jsou prokreslena do nejmenších detailů což je i potřebné, protože některé bonusové předměty získáme právě díky tomu. Navíc postavičky jsou zpracované tak detailně, že i na opravdu malé ploše se tvůrcům podařilo zpracovat i mimiku obličejů, jak se jim to povedlo moc nechápu, ale funguje to. Příkladem, když vtrhnete do sídla mocného čaroděje a on proti vám pošle své stráže, které vyjedou na pohyblivém chodníku, jenž se bohužel (bohudíky) nezastaví a shodí je do propasti, tak postava, která vede partu se otočí k hráči a překvapeně zamrká, což je dobrý výkon na to, že celá figurka se skládá z pár pixelů.
Děj, to je to proč vás tato hra přitáhne a to hned několikrát i po dohrání. Tvůrci totiž zaimplementovali konců hned několik! V jednom můžete hru dohrát i bez hlavní postavy, což se víceméně omylem povedlo i mě. Celkový součet všech možných ukončení přesahuje číslo 10 takže máte hned několik důvodů, proč hru hrát znovu a znovu a znovu... Na rozdíl od jiných RPG si tu členy party můžete maximálně přejmenovat, postavy jsou hotové, mají svůj specifický vzhled, speciální vlastnosti a své chování. Pro každou postavu najdete zbraně, které může používat pouze ona, je to vlastně logické, protože postavy pocházejí z různých časových období a těžko robota učit bojovat z mečem a naopak bojovníka, zakletého v žabáka třeba s laserovým dělem.
Zpočátku mi přišel dost jednoduchý a lineární, potkáte blonďaté třeštidlo, ze kterého se časem vyklube princezna (to není spoiler, ono se to dá vysledovat od začátku, a třeba už způsob jak se s vámi seznámí je dost specifický), která se po nepodařeném pokusu o teleportaci ztratí kdesi v čase, vy máte za úkol ji nalézt a zachránit... Nuda, že? Takže pokud by se jednalo o AAAAA titul určený pro postižené, tvůrci by měli o příběh postaráno a hurá do boje, ale tady je to jen pár hodinové dobrodružství pro rozehřátí, princezna je tedy zachráněna a, a dost, víc už nevykecám. Jen , že po 30 hodinách hraní ještě zdaleka nemáte všechno splněno a to brouzdáte 64000 let do minulosti a na druhou stranu až do konce času. Ve hře je i dost dialogů, které jsou důležité a směrují vás tam kde se nachází věc, která vám může dost usnadnit život nebo vás provádějí historií celé planety. Hra není rozhodně tak ukecaná jako předešlé dobrodružství v Tokiu (The World Ends With You), které je na dialozích víceméně postavené, ale když už se tu něco povídá vyplatí se poslouchat a možná přijde i kouzelník...hmm zase spoiler. Ano, postavy se naučí i kouzlit, tedy alespoň některé a vězte, že při bojích se bez toho neobejdete.
A dostáváme se k tomu, bez čeho by se pořádný fantasy RPG neobešlo, k bojům. Boje probíhají následovně: někdo vás napadne (nebo naopak), postavy se rozestoupí na obrazovce a na spodní obrazovce se objeví menu s příkazy co můžete dělat, vše se odehrává jakoby v reálném čase a je ovlivněné rychlostí, té které postavy. Takže pokud jste nejrychlejší začínáte, ale vidíte jak nabíhá čas i ostatním postavám v partě, můžete zvolit jestli budete útočit, nebo použijete technickou či magickou sílu a případně nějaký předmět. Hned poté co si vyberete, začínáte útočit a jelikož můžete mít v partě maximálně tři postavy, takto probíhá boj i u nich. Když, ale budete dlouho váhat s výběrem, bude to mít negativní dopad s tím, že dřív zaútočí nepřítel a může vás usmažit dřív než se rozhoupete, čas boje se totiž zastaví až při podmenu jednotlivých položek Attack/Tech/Item. Takže princip bychom měli, teď se pomalu dostáváme k bossům a to je docela lahůdka, tady zjistíte, že tupé mlácení mečem bez rozmyslu jen tak k dobrému výsledku nevede. Bosů je poměrně dost a na každého platí jiná taktika, zatímco jeden je imunní proti fyzickým úderům, druhý proti ohni, třetího musíte oslabit magií a pak dobít mečem a nebo tyto způsoby různě kombinovat. Závěrečný boss je opravdová lahůdka a rozhodně to není boj na 10 minut! Navíc a to je pěkná specialitka, můžete útoky mezi spolubojovníky kombinovat, třeba sek mečem + fireball a máte ohnivý meč, který dává silnější zranění, stejně tak i léčení, takže místo jednoho vyléčíte celou skupinu, navíc jednotlivé kombinace se učíte postupně jak se zvyšuje úroveň postav a tudíž máte na nepřátele pořádnou zásobu překvapení.
Celkovou hratelnost bych ohodnotil velmi vysoko, je to sice běh na hodně dlouhou trať, ale rozhodně se nestane, že by vás začal nudit, občas se objeví nějaký oříšek, který jde většinou rozlousknout cestováním v čase a nebo se na něj můžete vykvajznout a jít zatím řešit něco jiného, úkolů je tu dost a vlivem komplikovaného děje se jejich počet ještě zvyšuje. Jak jsem už psal, právě děj je to co celý ten hodinový stroj žene kupředu, co pohání kolečka času a co vás nenechá vydechnout dokud se neprobijete všemi hrady, jeskyněmi a chrámy.

V minulosti narazíte například na rasu ještěrů, která se v rámci boje o přežití snaží vymýtit plémě „opic“ a naopak, jako správný zástupce lidské rasy se zastanete samozřejmě svých prapředků a tím spoluzaviníte genocidu ještěrů, ale jak časem poznáte, nic není tak černobílé jak se zdá a někteří z ještěrů přežili a po několika tisíc letech budete moci svoji chybu napravit. Takovéhle propletence se vám plíží v patách po celou dobru hry, když neznáte plné souvislosti chování všech zúčastněných postav, nikdy nemůžete vědět jestli je postava zlá i když teď to možná tak vypadá.
Někde už jsem se zmínil o tom, že v partě můžete mít maximálně tři postavy. To je pravda, celkově však máte možnost výběru z mnohem více charakterů a ty na vás čekají v místě na konci času, kde se můžete zdarma vyléčit a naučit i výše zmiňovaná kouzla, je to v podstatě taková vaše základna, odsud se můžete pomocí portálů přemisťovat do další časů a sem se vždy vracíte. Postavy se k vám přidávají postupně jak se propracováváte dějem a ne vždy musíte mít partu plnou, je to dost závislé kde se zrovna nacházíte, některé věci můžete provést jen s určitou postavičkou a naštěstí zde nejsou nelogičtnosti, typu počítač v minulosti apod.

Abych jenom nechválil, občas mi přišli některé hádanky založené na minulosti divoké, představte si že cca tisíc let před vaším narozením, tj, kde hra začíná, se potřebujete dostal do hor, bohužel jeden z žebříků je poměrně zdevastovaný. Takže logicky (he) se vrátíme do minulosti a pověsíme ještě jeden vedle toho co bude v budoucnosti zničený. To by bylo ok, akorát, že do minulosti se vracíme nějakých 64 tisíc let! Ukažte mi žebřík z liány co by to vydržel, no z Ikey asi nebude. Na druhou stranu jedná se o fantasy, tak možná jej tvůrce zaklel aby vydržel do konce věků. Na to, že je to jediná chybička této bezesporu skvělé role playing game si myslím, že hra si zaslouží plné hodnocení.

Žádné komentáře: